pondělí 18. srpna 2014

Xibalba

Co má společného kmenový lovec, staroegyptský kněz a jakýsi úředník kontrolující dodávky ryb do restaurací? Všichni tři byli vyvoleni. Vůbec nehraje roli, že mají mezi sebou rozdíly v řádu tisíců let. Nastala chvíle svazování času a záchrany světů před bájnou Xibalbou (název pro podsvětí v mayské knize Popol Vuh. V jazyce quiché znamená "Xil" místo děsu).




Knihu jsem si nejspíše nevybrala dobře. Mám sice hrozně ráda historii, ale konkrétně problematika mayské kultury mi moc neříká a ani mě nikdy moc nezajímala. Xibalba je v tomto duchu celá, což bych se dozvěděla, kdybych si přečetla alespoň anotaci. Moje chyba.

Začátek pro mě nebyl nejlépší. Celý příběh je rozdělen na tři odlišné díly, v prvním se setkáváme s lovcem Sokolem (ze kterého bude později Hadí tvář), to vše zhruba 2000 let př. n. l. I on se setkává s Xibalbou, ale čeká na další vyvolené, aby se mohli mocnému pánu smrti postavit společně. V druhé části se objevuje příběh posádky na moři, včetně egyptského kněze Hameta. Úplně na konec se dostaneme až do roku 2012 (no ano, ten konec světa), kdy se dva kamarádi vydají na dovolenou do Mexika. Čas je svázán, osudy tří lidí v úplně odlišných dobách jsou zpečetěny.


Všichni tři se společně musí postavit dvanácti pánům. Nemusíte čekat žádné boje, tady jde o různé pasti, nástrahy a nakonec o zápas ve speciální míčové hře, při které se sekají končetiny a hlavy.

Příběh není nejlehčí na čtení a minimálně do půlky knihy to pro mě bylo spíš utrpení. Když jsem si ale po dočtení našla pár informací k mayské víře a Xibalbě celkově, je to rozhodně zajímavé téma a moc oceňuji kolik toho musel autor přečíst a zjistit, aby dal všechny souvislosti správně dohromady.

Hodnocení: 3/5


Zbyněk Holub, Xibalba, nakladatelsví Zoner Press (rok vydání 2009), 208 stran.

Žádné komentáře:

Okomentovat